Vzpomenete si na svého prvního partnera, na svou první lásku nebo na svou první prožitou noc se svým partnerem? Já si myslím, že všechno, co bylo poprvé, tak si na to samozřejmě asi každý bude pamatovat. To bych nebyla já, abych si také pamatovala úplně všechno a řeknu vám, že vždycky všechno poprvé u mě bylo opravdu katastrofální. Vůbec se mi to nelíbilo a říkala jsem si, jak se někomu může líbit to jeho poprvé, když to stojí obvykle za nic. Také si vzpomínám, jak jsem se poprvé zamilovala. Bylo to opravdu perfektní. Ani jsem nevěděla, jak silná láska může být. Cítila jsem se vážně v sedmém nebi a myslela jsem si, že nám dvěma tohle vydrží opravdu už navěky.

Jak hodnÄ› jsem se mýlila! Už asi po Å¡esti anebo po sedmi mÄ›sících to mezi námi zaÄalo skřípat. Tedy alespoň z jeho strany. Takhle mi to Å™ekl on, kdyby bylo na mÄ›, tak bychom asi jeÅ¡tÄ› do teÄka byli spolu, protože já jsem takový typ ÄlovÄ›ka, který když se na nikoho upne, tak by s ním chtÄ›l být opravdu už nastálo. Jenomže bohužel, tohle se mi nestalo. A když se potom partner se mnou rozeÅ¡el, to mi bylo asi sedmnáct let a můj první vztah, tak jsem z toho byla opravdu psychicky na dnÄ›. Byla jsem z toho neÅ¡Å¥astná a nevÄ›dÄ›la jsem, co mám dÄ›lat.

Opravdu hodnÄ› mÄ› to mrzelo. Také jsem asi dva nebo tÅ™i mÄ›síce stále doma jenom breÄela do polÅ¡táře a moje maminka mÄ› musela utěšovat. Moje kamarádky mi říkaly, že pro jedno kvítí slunce nesvítí, jenomže Å™eknÄ›te to nÄ›komu, který je šílenÄ› zamilovaný, a právÄ› ho opustila jeho životní láska. Ano, už v sedmnácti letech jsem si myslela, že můj první partner, moje jediná láska, je moje celoživotní láska. SamozÅ™ejmÄ›, že od nÄ›j jsem se jeÅ¡tÄ› asi dvakrát zamilovala, než jsem si naÅ¡la svého partnera, se kterým jsem už devÄ›t let. Musím uznat, že jsem opravdu nadÅ¡ená a že lepšího partnera jsem si vážnÄ› vybrat nemohla.